Zahradiště Květen 2008

            Více než rok jsem přemýšlela, jak nejlépe nahlédnout do tajů a příprav na zkoušky OVVR. Se svým flatem jsem se přihlásila na pobytový tábor se psy do Zahradiště.

            Rekreační středisko se nachází v lesním údolí, jehož součástí je i rybník. Příroda je tam opravdu nádherná. Můj pes byl také okouzlen, ale množstvím čtyřnohých kamarádů, takže hned po výskoku z auta mi málem vykloubil rameno.

            Ubytovali jsme se s mou dcerou, ještě jednou kamarádkou a třemi psy do malé chatky. Psi se poměřili, ujasnili si pozice a šlo se na společnou večeři. Po večeři nás rozdělili do skupin. O poslušnosti svého psa jsem neměla valné mínění, a tak jsem se zařadila rovnou do té nejslabší skupiny a tam jsem také už zůstala. To přivítala má devítiletá dcera, která měla na starosti naší sedmiměsíční fenku zlatého retrievra. Večer byl seznamovací táborák, na kterém si každý, kdo si chtěl pochutnat, musel svého buřta ohlídat.

            Ve čtvrtek nás čekal první společný výcvikový den po skupinách. Moje naděje na úspěšné splnění OVVR ještě klesly. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a možností, jak cvičit svého psa a jakých chyb se nejčastěji dopouštím. A že jich nebylo málo! Má dcera si se štěnětem vedla mnohem lépe a trochu jsem jí to i záviděla. Odpoledne byla přednáška o uchovnění. Po večeři jsme soutěžili v týmech se svými psy a vždy jsme se u toho moc nasmáli. Například: Poznej svého psa se zavázanýma očima jen po hmatu nebo  Přines hozený aport rychleji než tvůj pes a jiné…

            V pátek jsme se po snídani znovu sešli na určených výcvikových místech k dalšímu společnému tréninku. Opět se naši psi i já přiučili nových věcem, aportovali dummíky a my jsme nešetřili chválou a pamlsky. Odpoledne byla přednáška jak začít s working testy, po ní následovaly praktické ukázky, při kterých nám takzvaně spadla čelist. Po večeři opět soutěže týmů, kde jsem postrádala svou dceru, která musela odjet za jinými aktivitami.

            V sobotu byla zkouška OVVR nanečisto. Ověřili jsme si, co jsme se my i psi naučili a jak jsme připraveni na neděli. Odpoledne, ti co našli sílu a odvahu, vyplnili přihlášky na OVVR. Po večeři opět soutěže se svými pejsky, ale hlavně poslední večer strávený u táboráku.

            V neděli 11.5. 2008 v 9.00 jsme slavnostně nastoupili ke zkoušce OVVR. Rozděleni do dvou skupinek jsme absolvovali  zkoušku nutnou pro uchovnění. Po obědě proběhlo slavnostní vyhodnocení výsledků a pak už jsme se jen loučili.

            A co říci na závěr? Když jsem na tuto pobytovou akci odjížděla, říkala jsem si:

 „Hlavně udělat OVVR, ty dny už tam nějak přežiju.“ Druhý den  už jsem si říkala: „Je to tu fajn, ale bude mě moc mrzet,  když zkoušky se psem neudělám.“ Ale jak hodiny a dny ubíhaly, stále víc jsem měla pocit, že je mi úplně jedno, jestli zkoušky zvládneme (když tak to zkusím jindy a jinde), ale jsem moc ráda, že jsem tady. Spoustu jsem se toho naučila, krásně jsme se spolu se svým psem sladili a ťape nám to dál i doma.

            Tímto bych chtěla moc poděkovat manželům Sieberovým i ostatním výcvikářům za jejich ochotu, trpělivost a vstřícnost. Všechny jejich akce jak výcvikové tak výkladové nebyly marné a myslím, že si každý z tábora něco odvezl.

Denisa, Štěpánka, GASTON a COFFE

Odkaz na fotečky ze Zahradiště - od Igora F.

Další fotečky jsou na stránkách "naší" Bettynky